Holky jak jinak než na karneval do Ria. To bylo super. Pořádně jsme se vyblbli a užili jsme si to báječně. Skočili jsme si i do kavárny na občerstvení.
Karneval v Riu je především delší slavnost – slaví se 4 dny a každý den má svůj harmonogram. Pořádá se vždy 40 dní před Velikonocemi. Oficiálně začíná v sobotu a končí v úterý přehlídkou Mardi Gras. Jsou to poslední dny světského života a užívání si. Od popelavé středy začíná velikonoční půst a odříkání.
Mnozí tvrdí, že brazilský karneval je největší show světa. Brazilské Rio de Janeiro je prý nejkrásnějším městem světa. Město, na nějž z vrchu Corcovado dohlíží slavná socha Krista Vykupitele, má dle mnohých vlastnosti ráje – obklopují ho hory, nádherné zálivy a ostrůvky. Není proto divu, že se v nadsázce tvrdí, že když Bůh tvořil svět, věnoval celé dva dny právě Riu, městu samby a karnevalů. Ačkoli má Rio de Janeiro téměř 12 milionů obyvatel, není klasickým uspěchaným velkoměstem plným smogu. Díky své poloze při pobřeží uprostřed tropické zeleně je naopak oázou, kterou navštěvuje každoročně stále více a více turistů. Nejvíce jich tradičně přijíždí v postním období před Velikonocemi, kdy ulice Ria zaplní karnevalové veselí.
Kdo netančí, nežije!
Centrem karnevalového dění je tzv. sambodrom – otevřená scéna, kde probíhá hlavní karnevalová přehlídka. Do jeho útrob se prý vměstná až 70 tisíc diváků. A samozřejmě platí, že právě sem jsou nejdražší lístky. Na druhou stranu ale jen tady máte možnost na vlastní oči spatřit ty nejlepší světové tanečníky a tanečnice samby. Během 4 nocí (hlavní program probíhá od 21:00 do šesté hodiny ranní) se na sambodromu postupně představí nejlepší školy samby, které v Rio de Janeiru jsou. Každá škola je financována významnou městskou institucí a celý rok nacvičuje závěrečný zhruba 75 minut trvající program. Soutěží se v několika kategoriích a zvlášť se hodnotí choreografie, kostýmy, nápad, zvolená hudba atd. Historie brazilského karnevalu se začala psát už v roce 1641, kdy se uskutečnil první karneval. Ten byl ale inspirovaný francouzskými zvyky. Až v 19. století získalo veselí takovou podobu, jakou známe dnes. Každý rok má navíc o návštěvu karnevalu zájem více a více turistů.